Všeobecně

Klasifikace

6. ledna 2010 v 18:18
Historie:
Před rokem 1650 byly živé organismy studovány jen lokálně a bez snahy o třídění. Tehdejší cestovatelé, ale vozili nebo posílali domů ze svých cest velké množství exotických rostlin a živočichů. Bylo zřejmě, že bez uspořádání by se situace změnila v chaos.
Jako první se o klasifikaci pokusil John Ray. Organismy roztřídil podle jejich morfologie a do názvu vložil jejich stručný popis.
Zásadním mužem klasifikace je ovšem Carl Linné. I on vycházel z morfologických vztahů, ale použil je k sestavení organismů do skupin. Na základě sdílení určitých znaků určil kategorie a vytvořil jejich hierarchii.
Linného systém se v upravené formě používá dodnes.

Názvosloví:
Linné při vytváření své hierarchické soustavy také upřesnil jména jednotlivých organismů a zjednodušil je. Jako univerzální jazyk použil latinu.
Vytvořil pojem druh a každý druh označil unikátní dvojicí jmen - binomická nomenklatura). První jméno označuje rod, druhé druh. Právě druhové jméno určuje jedinečnost jeho nositele.

Kategorie:
  • Říše - nejvyšší úroveň v kategorizaci; organismy se dělí na pět říší (rostliny, živočichové, houby...); organismy žijící v podstatě stejně
  • Kmen - základní jednotka říše, mají specifické znaky (např. Chordata - během života mají hřbetní strunu)
  • Třída - výlučnější znaky, specifičtější
  • Řád - ještě výlučnější znaky
  • Čeleď - shoda v mnoha znacích
  • Rod - velká podobnost, rozdíl v druhu
  • Druh - podobní jedicni, kteří se mohou třídit

Vývoj živočichů

4. ledna 2010 v 19:18
Nevšedním příběhem je kmenový čili fylogenetický vývoj a šíření živočichů na Zemi. Živočichové vznikli před miliardami let z mikroskopických organismů v mořské vodě, která byla jejich podporou i ochranou. Nejstarší nalezené fosilie (zkameněliny) mnohobuněčných živočichů patří k tzv. ediakarské fauně a jsou staré asi 630 milionů let.

Rozrůznění a rozšíření:
Již na počátku kambria prodělali mořští bezobratlí éru šíření(expanze) a rozrůznění (diverzifikace). V té době vznikaly mnohé skupiny organismů - některé dodnes žijí, jiné už jsou vymřelé. Během kambria se vyvinuli i první obratlovci. Ty se rozrůznili v několik skupin podobných rybám. Významnou událostí bylo proniknutí členovců na souš, kde se rychle rozšířili a rozrůznili.
V pozdním devonu opustili vody obratlovci s kráčivýma nohama (čtvernožci) a počalo další dějství fylogenetického vývoje.
Nakonec živočichové dobyli i vzduch. Jako první to dokázal hmyz v karbonu.
Některé úspěšně skupiny živočichů obsadily různými druhy všechny tři prostředí.

Vymírání:
K vývoji živočichů patří i vymírání určitých skupin. Některé změny prostředí měly katastrofální následky. Je doloženo několik velkých katastrof, které způsobily masové vymírání a nově nastavily evoluční hodiny. K vůbec nejhorší katastrofě došlo na hranici permu a triasu - tehdy vymřelo 96% všech mořských druhů.

Evoluce

4. ledna 2010 v 18:49
Co je evoluce?
Evoluce je proces, kterým se v průběhu času mění zděděné vlastnosti živočišných populací. Výchozím bodem evoluční teorie je představa, že všechny organismy se vyvinuly ze společných, jednoduše stavěných předků, kteří žili před více než třemi miliony let v mořích. To znamená, že všichni živočichové jsou navzájem příbuzní.

Makroevoluce a mikroevoluce:
Makroevoluce zahrnuje velké změny celých skupin organismů a vznik evolučních novinek. Příkladem je vývoj u obratlovců, kdy se z obratlovců s ploutvemi vyvinuli čtvernožci. Další makroevoluční událostí byl vznik vaječných obalů a zárodečných obalů, který osvobodil čtvernožce ze závislosti na vodním prostředí a umožnil další rozvoj.
Mikroevoluce zahrnuje menší a krátkodobé změny v populacích. Jedním z příkladů je průmyslový melanismus (variabilita ve zbarvení, tmavějsí forma), dalším změny v populacích vrabce domácího po introdukci tohoto druhu do USA - došlo ke vzniku rozdílů mezi severními a jižními populacemi, které se liší velikostí.

Evoluční procesy:
  • Přírodní výběr - popisuje se jako přežití nejschopnějších a nejsilnějších jedinců. Ty slabší, nápadnější zbarvením např. uloví predátoři.
  • Rekombinace genů - rodiče mají různou genovou výbavu, stejně tak jejich potomci. Neexistuje žádný úplně totožný. Pohlavní rozmnožování tak zvyšuje genetickou variabilitu populací.
  • Genetický posun - jako genetický posun nebo drift se označují náhodné změny genetické výbavy během vývoje populace. Příklad: Máme nachové a žluté motýly. Nachové motýly zahubí požár. V další generaci převládnou geny šťastných přeživších - ačkoli nemusí být nejsilnější. Žlutých motýlů bude náhodou víc.
  • Tok genů - migrace čili tok genů nastává při pohybu jejich nositelů z jedné populace do druhé. Geny se přenesou do genofondu jiné populace.
  • Mutace - jsou náhodné změny genetického materiálu, které potomci dědí. Taková změna může nastat ztrátou nebo přidáním jediné báze do molekuly DNA. Na evoluční změně se obvykle podílí mnoho mutací.
Speciace:
Druh se dá kromě jiného definovat jako skupina podobných organismů, které se navzájem kříží a produkují plodné potomky. Procesem speciace vzniká nový druh z jediného druhu předka. Dochází k tomu z různých příčin, jako je geografická izolace nebo fragmentace životního prostředí. Je-li malá skupina izolovaná, její genofond se během doby změní až natolik, že už není možné křížení s původní skupinou.

Evoluční divergence:
Speciace probíhající opakovaně a dlouhodobě obvykle vede k divergenci (rozbíhání) znaků, poněvadž nové druhy se výrazně liší od společného předka. Divergence odráží dynamický vývoj různých prostředí Země, které se místně a časově liší. Například všechn suchozemské skupiny živočichů, jakkoli se liší, mají společného předka, který žil ve vodě.

Evoluční konvergence:
Někdy vzniknou u rozdílných organismů podobné znaky jako adaptace k životu vázanému k životu v podobném prostředí nebo podobným způsobem. Například aerodynamický tvar těla a redukce končetin u žraloků, ryb, velryb a částečně tuleňů a tučňáků. Také anatomické adaptace umožňující létání vznikly nezávisle u ptakoještěrů, ptáků a netopýrů.

Koevoluce:
Paralelní vývoj tvarů a barev. Příklad: Některé druhy rostlin jsou závislé na kolibřících, kteří je opylují. Kolibříci zase nemohou žít bez jejich nektaru.

Živočich

2. ledna 2010 v 19:58
Co je živočich?
Na Zemi žijí nejméně 2 miliony živočišných druhů. Všechny sdílejí základní znaky, jejichž kombinace je odděluje ode všech jiných forem života. Mezi tyto charakteristiky patří fyziologické znaky, ale i chování.
Živé organismy se tradičně dělí do pěti říší. Dvě zahrnují hlavně bakterie a protista(prvoci), což jsou zpravidla mikroskopické organismy, jejichž existenci si běžně ani neuvědomujeme. Známější jsou zbývající tři říše - rostliny, houby a živočichové.
Živočichy můžeme rozdělit na bezobratlé a obratlovce. Bezobratlí tvoří 97,4 % celkového zastoupení živochů na světě. Řadíme sem skupiny jako jsou: členovci, žahavci, "červi", ostnokožci, měkkýši a ostatní. Obratlovci tvoří pouze 2,6%. Řadíme sem skupiny: savci, ptáci, plazi, obojživelníci a ryby.
Největší skupiny živočichů tvoří členovci se 60,5% zastoupení na Zemi.
Znaky živočichů:
  • Mnohobuněčnost - těla živočichů tvoří mnoho mikroskopických buněk, jenž nemají tuhé stěny. Kromě houbovců jsou živočišné buňky diferencovány do různých tkání (svaly a nervy). Tyto tkáně tvoří specializované orgány (např. srdce, mozek a plíce).
  • Výživa - všichni živočichové získávají potravu z jiných živých organismů nebo ze zbytků mrtvých těl. Parazitičtí červi(helminti) žijící v tělech hostitelů, vstřebávají jednoduché živiny kůží. U jiných živočichů je potrava zpracovávána v trávicí trubici. Získané látky se štěpí na jednoduché živiny (glukóza).
  • Výměna plynů = dýchání, pravý opak fotosyntézy. Živočichové potřebují kyslík a odevzdávají oxid uhličitý. K dýchání dochází : žábry ve vodě (ryby), vlhká kůže (obojživelníci), soustava trubic (hmyz) nebo plíce (ptáci, savci).
  • Smysly - téměř všichni živočichové mají nervové pleteně reagující na vnější podněty. U složitějších živočichů jsou to smyslové receptory reagující na světlo, zvuk, pach, chuť a dokonce i na elektřinu.
  • Pohyblivost - pohyb patří k nejtypičtějším projevům živočichů. Jedná se o pohyb ve všech smyslech - i živočichové, kteří jsou v dospělém stádiu přisedlí, pumpují svými těly vody. Mlži pomalu otevírají a zavírají lastury. Většina živočichů ovládá lokomoci (aktivní pohyb).
Energie a potrava:
Živočichové nemohou získávat potravu přímo ve formě jednoduchých chemických látek jako např. rostliny. Většina živočichů se živí rostlinami či jinými organismy. Látky, které získávají při trávení, štěpí na jednoduché složky a z těch získávají energii a používají je ke stavbě těla.

Embrya:
Většina živočichů se rozmnožuje pohlavně - vytváří vajíčko, které je určeno k oplození spermií jiného jedince, aby vznikla zygota obsahující DNA obou partnerů. Vajíčko, spermie i zygota jsou představovány jedinou buňkou. Rýhováním oplozené buňky vznikne mnohobuněčná blastula, která je specifická pro živočichy. Dalším buněčným dělením se blastula změní v embryo. Takto vzniklá embrya dědí směs genů od obou rodičů a vzájemně se geneticky liší. Míšení genů v kombinaci s mutacemi a přírodními výběrem vytváří variabilitu a vznik biodiverzity (druhové rozmanitosti).
 
 

Reklama