Psychologie

Archetypy

12. prosince 2009 v 18:22
Archetypy jsou jakési pravzory jednání a pocitů a vůbec celého fungování lidské společnosti, které se opakovaly a opakují po celou dobu lidské existence.. Jejich teorii vyslovil C.G. Jung.

Některé typy archetypů:
  • archetyp matky
  • archetyp otce
  • archetyp anima a animus - žena a muž v pohlavním smyslu
  • archetyp stínu - něco, co si nechceme připustit, odvrácená strana, ale i instinkt
  • archetyp moudrého starce x archetyp velká matka příroda
  • archetyp self - celistvá osobnost (nevědomí, podvědomí, vědomí)

Erich Fromm

29. listopadu 2009 v 10:10
Informace
  • narodil se v roce 1900 a zemřel v roce 1980
  • pocházel ze židovské rodiny
  • byl to psycholog, sociolog, filosof
  • studoval sociologii
  • zajímal se o kulturní psychoanalýzu, o psychologii náboženství a úpadku kapitalistické společnosti, věnoval se antropologickému psychologismu a částečně existencialismu
  • věnoval se hlavně mechanismům vzájemného působení psychologie a společenských činitelů v procesu formování osobnosti
Pojmy
  • koncepce sociálního charakteru - způsob jak se člověk vztahuje k okolí
  • asimilace - získávání a osvojování věcí
  • socializace - vytváření vztahů k lidem a k sobě samému
  • sadismus, masochismus
  • poruchy asimilace
Poruchy asimilace
  • receptivní orientace - konzumní, zájmy a přání určovány zvnějšku
  • vykořisťovatelská orientace - egoismus, ostatní lidi vnímám jako prostředek dosáhnutí svého cíle
  • tržní orientace - rozvíjím své vlastnosti, které jsou ekonomicky využitelné, své okolí i sám sebe posuzuji jen z hlediska tržní hodnoty
  • hromadivá orientace - obklopuji se věcmi, abych se cítil bezpečně, hromadění majetku, citů apod.

Periodizace vývoje lidského jedince

27. listopadu 2009 v 19:29
  • Prenatální období - od početí až po narození; určité psychické funkce a reakce
  • Novorozenecké období - 0-1 měsíc; důležitý je kontakt s matkou
  • Kojenecké období - do 1 roku; rychlý rozvoj dítěte po stránce senzomotorické i emocionální, formování prvních trvalejších sociálních vztahů, které se netýkají jen matky
  • Batolecí období - 2-3 roky; rozvoj jemné motoriky, lidské komunikace, nápodoba, postupné odpoutávání se od matky, vrstevnické vztahy
  • Předškolní období - do 6-7 let; dítě používá řeč k regulaci svého chování, překračuje rámec své rodiny, hry s vrstevníky, převaha názorného myšlení, formuje se svědomí
  • Mladší školní věk - 6- 11(12) let; první známky pohlavního dospívání, rozvoj myšlení i sociálních vztahů, rozvoj sebepojetí a sebehodnocení
  • Období pubescence = puberta - 11 - 15 let; období plné biologických, psychických i sociálních změn
  • Období adolescence - 15 - 20(22) let; postupné osamostatňování od původní rodiny, prohloubení vztahu k vrstevníkům, rozvoj sexuality, volba povolání a profesní příprava
  • Časná a střední dospělost - od 20-25 do 40-45 let; období zralosti, plná realizace pracovní činnosti, manželství a rodičovství
  • Pozdní dospělost - od 40-45 let do 65 let; změna rodinných vztahů, vrcholný profesní vývoj
  • Stáří - změna sociálního zařazení člověka, částečné změny osobnostních rysů

Carl Gustav Jung

16. listopadu 2009 v 9:33 | Prinzeschen
Informace
  • narodil se roku 1875 a zemřel v roce 1961
  • jeho otec byl protestantský farář → Jung měl s otcem velmi pěkný vztah, přejímal jeho názory
  • vystudoval medicínu a psychiatrii
  • švýcarský psycholog a psychoterapeut
  • zakladatel analytické psychologie
  • zkoumání příčin a léčby schizofrenie
  • pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filozofie
  • zabýval se experimentální psychologií
  • vyvrátil některé Freudovy teorie (čímž bylo narušeno jejich přátelství)
  • zabýval se vědomím a nevědomím a vztahy mezi nimi
Pojmy
  • psychická realita
  • transcendentní funkce
  • vztahy mezi vědomím a nevědomím - různé druhy duševních nemocí
  • psychologické typy - introvert a extrovert
  • čtyři základní funkce lidské psychiky (myšlení, cit, vnímání, intuice)
  • Bytostné Já
  • symbolismus nevědomých projekcí
  • popření oidipovského komplexu (důvodem byl i jeho špatný vztah s matkou)
  • komplexy - "já" (selbst) - vnitřní obraz; "já" (ich) - projevování navenek; kolektivní nevědomí
  • archetypy - pravzory jednání a pocitů, pravzory celé lidské existence

Vývoj libida

14. listopadu 2009 v 10:31 | Prinzeschen
Libido je pohlavní pud (pud lásky).

  • 1.fáze orální - 0-18 měsíců; kojení sací reflex, uspokojování orální potřeby
  • 2.fáze anální - 18 měsíců - 3 roky; vyprazdňovací funkce, 1. ovladatelný věc, pocit hrdosti či pokoření
  • 3.fáze falická - kolem 3 roku; autoerotická fáze, objevuje se oidipovský nebo electřin komplex

Sigmund Freud

14. listopadu 2009 v 10:25 | Prinzeschen
Informace
  • narodil se v roce 1856 a zemřel v roce 1939
  • byl Žid ( problémy v pozdějším nacistickém období → emigrace)
  • vystudoval lékařskou fakultu
  • studoval hypnózu
  • věnoval se psychoanalýze
  • léčení poválečných neuróz a hysterie
  • byl to pesimista s vysokým stupněm sebekontroly a s obscesivním chováním
  • vydal 14 sebraných svazků
Období jeho práce
  • 1. období: preanalytické, hypnotické, katarktické - do publikování Výkladu snů
  • 2. období: překladatelské období, období topografického modelu
  • 3.období: klasické období, období strukturálního modelu

Základní myšlenky
  • nevědomí - podvědomí - vědomí
  • metoda volných asosiací
  • libida - pohlavní pud, pud lásky
Dílo:
  • Nárys vědecké psychologie
  • Studie o hysterii
  • Výklad snů
  • Psychopatologie všedního života
  • Vtip a jeho vztah k nevědomí
  • Tři úvahy o sexuální teorii
  • Totem a tabu
  • Truchlení a melancholie
  • Vzpomínka z dětství Leonarda da Vinci
  • Psychoanalytické chorobopisy
  • K uvedení narcismu
  • Mimo princip slasti
  • Masová psychologie a analýza já
  • Ego a Id
  • Útlum, příznak a úzkost
  • Budoucnost jedné iluze
  • Nespokojenost v kultuře
  • Konečná a nekonečná analýza

Směry a přístupy v psychologii

12. listopadu 2009 v 18:30 | Prinzeschen
  • Experimentální psychologie - zajímá se o paměť, myšlení, reakce na podněty, dráždění smyslových orgánů různými podněty. Jejím představitelem byl W.Wundt.
  • Behaviorismus - předmětem zkoumání je lidské chování - především jeho vnější projevy. Zpočátku se hodně zajímal o reakce organismu na podněty z vnějšku. Za zakladatele je považován J.B. Watson.
  • Tvarová psychologie - zabývá se lidskou psychikou jako celkem. Vychází z toho, že duševní procesy je třeba chápat jako celky. Významnými představiteli jsou W. Köhler a K. Lewin.
  • Kognitivní psychologie - pracuje s modelováním psychických procesů včetně paměti, vykládá poznávací procesy jako zpracovávající informace.
  • Hlubinná psychologie = psychoanalýza, klade důraz na význam nevědomí, je to obecná teorie a psychoterapeutická metoda léčení psychickýh poruch. Významnými představiteli byli E.Fromm, S. Freud, C.G.Jung...
  • Humanistická psychologie - orientuje se na seberealizaci člověka, chápe člověka jako aktivního tvůrce svého života. Důraz klade na prožívání životních situací, to jak člověk vnímá sám sebe a jak prožívá to, co se kolem děje. Představitelé - A.H.Maslow a C.R. Rogers.

Psychologie

12. listopadu 2009 v 18:10 | Prinzeschen
Psychologie je věda o psychice(duši). Název se skládá ze slov psycho(psyché), což znamená duši a ze slova logos, což znamená věda.
Psychologie se dělí na:
  • obecná psychologie - zkoumá nejobecnější zákonitosti a složky lidské psychiky(vznik psychiky, působící vlivy), zkoumá nejjednodušší procesy a stavy jako je např. paměť, emoce, myšlení
  • psychologie osobnosti - zajímá se o člověka a utváření jeho psychiky
  • psychologie vývojová - zkoumá vývoj psychiky v jednotlivých stádiích jedince
  • psychologie sociální - zajímá se o vztahy a sociální prostředí
Psychologické obory jsou obory lidské činnosti, v nichž se setkáváme s psychologií. Psychologie se uplatňuje téměř ve všech oborech. Známe např. psychologii sportu, umění, reklamy, politickou psychologii, psychologii vojenskou, poradenskou, forenzní, pedagogickou či klinickou.

Vývoj psychologie
Psychologie vznikla již ve starověku - přesně ve starověkém Řecku. Víceméně se dá říci, že ji založil lékař a filozof Hyppokrates. Ten také definoval první psychologické pojmy jako je temperament či charakter. Psychologie ve starověku nebyla samostatným oborem - byla součástí filozofie.
Středověk znamená pro psychologii dobu temna. Zaviněno to bylo křesťanstvím, které mělo netolerantní přístup k duševně nemocným lidem. Nemocní se zavírali do vězení, upalovali se či jinak popravovali. Často byli považováni za posedlé.
V novověku přišel významný zlom - byly založeny blázince. Vůbec první zkoumanou nemocí byla hysterie. V 18.století se psychologie osamostatnila jako vědní obor. Z této doby pocházejí i velikáni psychologie - S. Freud a C.G. Jung.
 
 

Reklama